Who's Typing Da Words - Two Birds One Stoned | Meet James

Načítání...

KDO TO PÍŠE?

Sněz svou zeleninu

Ah me neckkkkk.

Tak tady jsem, Bangkok, 20:25 20. října 2025, píšu v Google Docs. Trochu jako uzavření kruhu vlastně. Když jsem se rozhodl začít učit lidi o bylině, Google Docs bylo místo kde to všechno začalo. Bylo toho tolik snažit se aby web vypadal jak chci, funkční, videa jak chceš, upravovat psaný obsah atd atd. Mohl bych kecat fakt ale nebudu.

Od včera to co je napsáno níže bylo myšleno pro stránku 'O nás'. Prostě jsem nemyslel že to tam pasuje, je to osobnější, víc o chlapovi co píše ty slova :L Pamatuješ si posílání zpráv s těmi v nich hahaha :L :L :O

Anyway yea I didnt think it fit there so I've given it's own page. Easy to do when you figure out how to build the website. Shoutout Claude and its early coding capabilities. Everything feels like it's moving 100mph these days. It's really just a quick snapshot of what I've been doing for the last while. Not going to add or change things because I can't be arsed and been at this long enough. So yea, a bit about the person who built the first version of this website and what I've been at.

Velmi rychlý přehled: Vyrostl jsem v Irsku a měl jsem extrémní štěstí když se na to ohlédnu. Finanční komfort, dobré vzdělání a stabilní domov. Nic víc nemůže nikdo chtít při dospívání, i když to je jasnější s věkem.

Když jsem vyrůstal, hrál jsem hodně sportů, hlavně hurling a galský fotbal, poflakoval jsem se s klukama, quickscopoval pár noobů, proplouval se vzdělávacím systémem a chodil pít většinu víkendů. Spolu s tím jsem pravděpodobně také po cestě trochu posouval hranice. Nic moc divokého, jen obvyklá směs dobrých časů a lekcí, které přicházejí s dospíváním. To všechno pravděpodobně utvářelo, jak dnes přemýšlím o věcech.

Po absolutoriu na Univerzitě v Limericku jsem strávil svou ranou kariéru v technologické scéně Dublinu. Díky daňovým pobídkám irské vlády se město stalo magnetem pro společnosti jako Google a pro lidi jako jsem já, honičky za příležitostmi. Krátký prodejní kontrakt tam se změnil v několik určujících let. Dostal jsem expozici kterou jsem nemohl naplánovat, a v té době se život zdál být na správné cestě.

Pak život dělal životní věci. Po období chaosu, reflexe a zjišťování věcí jsem ztratil lásku ke všemu, co jsem ve svém životě dělal. Brutální otázka: měl jsem stavět celou svou kariéru na prodeji věcí, které pro mě prakticky nic neznamenaly, jen proto, že to znamenalo finanční jistotu? Ta vize mé budoucnosti mě děsila, takže odpověď zněla ne.

Chtěl jsem prozkoumat své zájmy. Ale co sakra byly moje zájmy?

No, při procházce Dublinem jednoho večera, kouříc starý joint, se mi do cesty dostal extrémně dobře načasovaný podcast Davida McWilliamse. Ten konkrétní podcast ve mně něco zapálil, směr, kterým se začít vydat. Cannabis. Takže tobě David, go raibh míle maith agat señor.

Nedlouho po poslechu toho podcastu jsem dal výpověď v Google a strávil jsem měsíce cestováním po Jižní a Střední Americe. Dostal jsem se na místa jako Kolumbie, Nikaragua, Belize, Peru a Mexiko, upřímně tak zajímavá část světa. Napsal jsem kus o cestě tam předtím a nemůžu to doporučit dost. Vzpomínky vytvořené s některými skvělými přáteli a náhodnými cizinci po cestě.

Pak zavolala Austrálie (jak to dělá polovině Irska). Skončil jsem s prací ve stavebnictví, motorová pila v jedné ruce, sbíjecí kladivo v druhé (jsi ABN nebo TFN kámo). Ale druhá část Austrálie volala, tak jsem si koupil 4x4, postavil postel vzadu, a vyrazil na venkov. To byla taky zkušenost abych pravdu řekl.. Čtyři měsíce jsem se pokazil v outbacku a musel jsem se stáhnout do Sydney, ocas mezi nohama. Ta ponižující zkušenost a neúspěch vlastně otevřely dveře k australijskému průmyslu léčebního konopí. Tady jsem strávil dva roky jednáním jako houba a prostě se učil co nejvíc.

Posledních osm měsíců cestuji po Asii, laptop v ruce, pracuji na dálku dokud jsem nedávno nepřešel na nezávislý consulting. Měl jsem štěstí bydlet na místech jako Čína, Thajsko a Vietnam. Po cestě jsem hrál hurling v Hong Kongu a Vietnamu, a gaelský fotbal na Taiwanu a v Kuala Lumpur, zranění včetně (rameno a žebro, shoutout Asia GAA). Všechno bylo trochu šílené upřímně, uvědomovat si co je tam venku. Vrátím se k tomu ale upřímně, jeď žít na chvíli do Asie. Tvé komunity už tu jsou, čekají.

Ale jo, to všechno propojuje tečky k tomu, kde jsem teď.

Práce v oblasti cannabisu mi otevřela oči. Viděl jsem, kolik lidí používalo cannabis ne k úniku, ale k zvládání bolesti, stresu a nemoci a jak ho jiní používali ke zpomalení, být přítomní a skutečně si užívat života o něco víc. Také jsem viděl, jak málo tomu širší svět rozuměl. Rozhovory byly buď příliš klinické, nebo příliš stonery. Nebyla tam žádná střední cesta, žádný prostor pro upřímné, vyvážené diskuse.

K tomu je tato stránka. Nejde o to říct ti, že cannabis je bezvadný nebo že je to nějaký zázračný lék. Jsem tu, abych lidem dal místo k učení, přemýšlení, dotazování a možná vidění věcí trochu jinak než předtím.